|
| |
|
|
Dramatická tvorba afrických frankofonních autorů v českých překladech
Rejžková, Magdaléna ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce pojednává o afrických frankofonních dramaticích a překladech jejich textů do českého jazyka. V teoretické části stručně popisuje vývoj divadla v Africe a jeho charakteristické prvky. V dalších kapitolách sleduje přijímání tohoto specifického žánru v Evropě a snaží se zmapovat jeho recepci ve Francii a v České republice. Zabývá se také historií českého festivalu Tvůrčí Afrika, který v roce 2011 po deseti letech skončil. Po dobu své existence hostil africké frankofonní autory, jejichž hry byly následně překládány do češtiny v rámci edice Současná hra Divadelního ústavu. Z translatologického hlediska se práce zabývá překladem dramatu obecně (vychází z překladatelských teorií 2. poloviny 20. století, zejména z díla Jiřího Levého) a překlady z kulturně vzdáleného prostředí. V obecné rovině se snaží formulovat obtíže, na něž může narazit překladatel textů odlišných od jeho domácí kultury. Na základě teoretických východisek byla provedena kritická translatologická analýza tří afrických her a jejich překladů do češtiny. Rozbor se věnuje především charakteristickým rysům originálu a komentuje způsob jejich překladu. Po stručném představení autora a dané hry se na základě rozsáhlé excerpce snaží zjistit, s jakou koncepcí překladatelé přistupovali k dílu a zda a v čem jsou...
|
|
|
Vývoj postav otce a matky v autofikci Drisse Chraïbiho
Vojnová, Lenka ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Maročan Driss Chraïbi patří k předním současným romanopiscům frankofonního Magrebu. Řada jeho románů má zřetelný autobiografický základ, a právě z této části autorova díla bude práce těžit. Velmi výrazně tu vyvstávají podstatné civilizační aspekty, na nichž spočívá výstavba jedince v arabské společnosti severní Afriky, a z nich se práce zaměří na zobrazení otce a matky. Položí si rovněž otázku, jak je tradiční model rodiny v marocké společnosti ovlivňován "západní", tedy evropskou, kulturou. Zobrazení otce se mění ze zkarikovaného patriarchálního tyrana na milého muže s pochopením pro moderní svět. Matka, která tradičně ztělesňuje tradici a rodinu, se v některých textech stává i bojovnicí za práva žen. I přes tento posun se nezdá, že autor by tradice zavrhoval. Těžiště analýzy se zaměří na tyto otázky, v úvodu předtím stručně nastíní situaci arabské frankofonní literatury a zhodnotí místo studovaného autora v tomto kontextu; vymezí též podíl autofikce v celku jeho díla. Klíčová slova: Driss Chraïbi, žena, muž, matka, otec, marocká společnost, západní společnost
|
|
| |
|
|
Dramatická tvorba afrických frankofonních autorů v českých překladech
Rejžková, Magdaléna ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce pojednává o afrických frankofonních dramaticích a překladech jejich textů do českého jazyka. V teoretické části stručně popisuje vývoj divadla v Africe a jeho charakteristické prvky. V dalších kapitolách sleduje přijímání tohoto specifického žánru v Evropě a snaží se zmapovat jeho recepci ve Francii a v České republice. Zabývá se také historií českého festivalu Tvůrčí Afrika, který v roce 2011 po deseti letech skončil. Po dobu své existence hostil africké frankofonní autory, jejichž hry byly následně překládány do češtiny v rámci edice Současná hra Divadelního ústavu. Z translatologického hlediska se práce zabývá překladem dramatu obecně (vychází z překladatelských teorií 2. poloviny 20. století, zejména z díla Jiřího Levého) a překlady z kulturně vzdáleného prostředí. V obecné rovině se snaží formulovat obtíže, na něž může narazit překladatel textů odlišných od jeho domácí kultury. Na základě teoretických východisek byla provedena kritická translatologická analýza tří afrických her a jejich překladů do češtiny. Rozbor se věnuje především charakteristickým rysům originálu a komentuje způsob jejich překladu. Po stručném představení autora a dané hry se na základě rozsáhlé excerpce snaží zjistit, s jakou koncepcí překladatelé přistupovali k dílu a zda a v čem jsou...
|
|
|
Maryse Condé a její romány Heremakhonon a Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem
Hauner, Andrew Jan ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Záměrem práce je zanalyzovat první román, Heremakhonon (1976), a nejúspěšnější román, Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), spisovatelky Maryse Condéové (nar. 1937), jedné z nejvýznamnějších osob frankofonní literatury 20. století (jež je v českém prostředí dosud téměř neznámá a jejíž dílo nebylo do češtiny přeloženo). Základní, spojující formální prvek těchto románů, tj. vyprávějící protagonistka, je pojímán jako tázání se po individuální i kolektivní identitě, při němž Maryse Condéová z (ne)osobních důvodů problematizuje určitá teoritická paradigmata identity.
|
|
|
Analytický katalog frankofonní literatury v revui Světová literatura v letech 1956 - 1968
ZUZIAKOVÁ, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat výskyt frankofonní literatury v literární revui Světová literatura v období let 1956 - 1968. Vytvořila jsem přehled veškeré frankofonní literatury a článků s ní souvisejících, ze kterého jsem vycházela při sestavování rejstříků autorů, překladatelů a překladové literatury. Publikované texty jsem rozdělila podle žánrů a nastínila jejich témata. Přehled, rejstříky a rozdělení žánrů mi byly výchozími údaji pro vypracování závěrečné analýzy. V té jsem se zabývala rozložením žánrů a témat, výběrem autorů z hlediska národnosti, doby života a tvorby, i politické angažovanosti. Dále jsem zhodnotila přínos časopisu a změny v uvádění frankofonní literatury v souvislosti s politickým vývojem.
|
host ::
RSS.